Page 8 - Demo

6 V%u00ddRO%u010c%u00cd, VZPOM%u00cdNKY N%u00c1CHODSK%u00dd%u2009 ZPRAVODAJB%u0159eznov%u00e1 v%u00fdro%u010d%u00edDne 1. dubna 2005 zem%u0159el Ladislav Novotn%u00fd, zaslou%u017eil%u00fd kulturn%u00ed pracovn%u00edk a dlouholet%u00fd %u0159editel N%u00e1chodsk%u00e9ho kulturn%u00edho st%u0159ediska.P%u0159ed 185 lety (2. dubna 1840) se narodil Jan Karel Hra%u0161e, archeolog, historik, pedagog a spisovatel, jeho%u017e dvoud%u00edln%u00e9 d%u00edlo D%u011bjiny N%u00e1choda dodnes pat%u0159%u00ed k nejv%u00fdznamn%u011bj%u0161%u00edm historick%u00fdm d%u00edl%u016fm.5. dubna 1860 se narodil %u010desk%u00fd socha%u0159 %u010cen%u011bk Vosm%u00edk, kter%u00fd pro N%u00e1chod vytvo%u0159il podle n%u00e1vrhu Mikol%u00e1%u0161e Al%u0161e s%u00e1drov%u00fd model sochy ryt%u00ed%u0159e Hrona. 6. dubna 1950 se narodil Zbyn%u011bk Ko%u010dvar, v%u00fdznamn%u00fd grafik a tv%u016frce mnoha kni%u017en%u00edch %u00faprav i po%u0161tovn%u00edch zn%u00e1mek.Dne 9. dubna 1880 se v N%u00e1chod%u011b narodil sv%u011btov%u011b uzn%u00e1van%u00fd architekt Ing. Jan Letzel. Sv%u00fdm p%u016fsoben%u00edm v Japonsku se zapsal do historie, zejm%u00e9na jako autor Pr%u016fmyslov%u00e9ho pal%u00e1ce v Hiro%u0161im%u011b, dnes zn%u00e1m%u00e9ho jako Atomov%u00fd d%u00f3m, kter%u00fd p%u0159e%u010dkal v%u00fdbuch atomov%u00e9 bomby.10. dubna 1925 si p%u0159ipom%u00edn%u00e1me nedo%u017eit%u00e9 100. narozeniny Vil%u00e9ma P%u0159ibyla, opern%u00edho p%u011bvce a jednoho z nejv%u00fdznamn%u011bj%u0161%u00edch %u010desk%u00fdch tenorist%u016f sv%u00e9 doby. V dubnu 1990 mu bylo ud%u011bleno %u010destn%u00e9 ob%u010danstv%u00ed m%u011bsta N%u00e1choda.15. dubna 1915 se narodila prof. Hilda Prislingerov%u00e1, kter%u00e1 na zdej%u0161%u00ed Z%u00e1kladn%u00ed um%u011bleck%u00e9 %u0161kole vyu%u010dovala hru na klav%u00edr a doprov%u00e1zela %u010dleny P%u011bveck%u00e9ho sboru Hron p%u0159i koncertn%u00edch vystoupen%u00edch.P%u0159ed 140 lety (19. dubna 1885) se v N%u00e1chod%u011b narodil Ing. V%u00e1clav %u0160r%u016ftek, stavitel, mal%u00ed%u0159 a hudebn%u00ed skladatel.23. dubna 1420 se narodil Ji%u0159%u00ed z Pod%u011bbrad, zn%u00e1m%u00fd jako %u201ehusitsk%u00fd kr%u00e1l%u201c. Po smrti sv%u00e9ho otce, Viktor%u00edna z Kun%u0161t%u00e1tu a Pod%u011bbrad, zd%u011bdil n%u00e1chodsk%u00e9 panstv%u00ed.V dubnu 1865 byla dostav%u011bna p%u0159%u00e1delna lnu v Bab%u00ed, prvn%u00ed n%u00e1chodsk%u00e1 tov%u00e1rna.26. dubna 1914 bylo slavnostn%u011b otev%u0159eno M%u011bstsk%u00e9 divadlo Dr. J. %u010c%u00ed%u017eka. Prvn%u00edm uveden%u00fdm divadeln%u00edm p%u0159edstaven%u00edm bylo drama Jan %u017di%u017eka od Aloise Jir%u00e1ska.Ke koloritu osady Peklo pat%u0159il po %u0159adu desetilet%u00ed obydlen%u00fd hausb%u00f3t kotv%u00edc%u00ed v %u0159e%u010di%u0161ti Metuje p%u0159ed soutokem s Ole%u0161enkou u d%u0159ev%u011bn%u00e9ho mostu sm%u011brem na Ostrovy. Dnes je ji%u017e minulost%u00ed. Tento %u010dl%u00e1nek se ohl%u00ed%u017e%u00ed za jeho histori%u00ed, kter%u00e1 je sou%u010d%u00e1st%u00ed ned%u00e1vn%u00e9 historie Pekla. Hausb%u00f3t postavil v Pekle na p%u0159elomu 60. a 70. let 20. stolet%u00ed Ing. Ka%u0161par na vojensk%u00e9m pontonu jako reklamu pro p%u0159%u00edpadnou komer%u010dn%u00ed v%u00fdrobu podobn%u00fdch obytn%u00fdch lod%u00ed. Prvn%u00edm obyvatelem hausb%u00f3tu byl pan %u010ce%u010detka, zedn%u00edk z Prahy, kter%u00fd jej ob%u00fdval o v%u00edkendech a staral se o jeho %u00fadr%u017ebu. Po n%u011bkolika letech to v%u0161ak %u0161lo s hausb%u00f3tem %u201ez kopce%u201c, proto%u017ee pan %u010ce%u010detka z d%u016fvodu finan%u010dn%u00ed nouze prodal jeho p%u0159%u00ed%u010f a z%u00e1%u010f, tak%u017ee z%u016fstala jen obyvateln%u00e1 st%u0159edn%u00ed %u010d%u00e1st. Po panu %u010ce%u010detkovi se zde usadil pan Bohuslav Effenberk, po jeho%u017e p%u0159ed%u010dasn%u00e9 smrti (zem%u0159el v pouh%u00fdch 46%u201347 letech) za%u010dal hausb%u00f3t ob%u00fdvat pan Ji%u0159%u00ed Rudolf z Nov%u00e9ho M%u011bsta nad Metuj%u00ed, kter%u00e9mu slou%u017eil jako st%u00e1l%u00fd p%u0159%u00edbytek. V hausb%u00f3tu si topil d%u0159evem v kamnech a m%u011bl zde zavedenou elekt%u0159inu povrchov%u00fdm kabelem. Pro pitnou vodu si chodil do restaurace %u010certovka. Ve v%u00e1%u017en%u00e9m ohro%u017een%u00ed byl hausb%u00f3t ji%u017e v lo%u0148sk%u00e9m roce p%u0159i povodn%u00edch. Byl sice dob%u0159e ukotven, a nav%u00edc st%u00e1l na pontonu, av%u0161ak v d%u016fsledku podm%u00e1%u010den%u00ed p%u016fdy a siln%u00e9ho v%u011btru do%u0161lo v bl%u00edzkosti hausb%u00f3tu 17. 9. 2024 k p%u00e1du mohutn%u00e9ho listnat%u00e9ho stromu, jeho%u017e koruna z%u016fstala zaklesnut%u00e1 ve v%u011btv%u00edch okoln%u00edch strom%u016f p%u0159%u00edmo nad hausb%u00f3tem. P%u0159i %u0159ez%u00e1n%u00ed spadl%u00e9ho stromu hrozilo, %u017ee %u010d%u00e1st mohutn%u00e9 koruny dopadne na star%u00fd hausb%u00f3t, av%u0161ak pro V%u011b%u0159%u00edm, %u017ee mnoz%u00ed obyvatel%u00e9 m%u011bsta N%u00e1choda si ho je%u0161t%u011b i po t%u011bch letech pamatuj%u00ed. P%u0159%u00edzemn%u00ed stavba pramen%u00edku st%u00e1vala pod budovou pivovaru pobl%u00ed%u017e Pivovarsk%u00e9ho mostu. Jeho stavba byla zah%u00e1jena ve druh%u00e9 polovin%u011b roku 1979. V t%u011bchto m%u00edstech kdysi st%u00e1val kiosek obuvn%u00edka Vod%u00e1ka, kter%u00fd r%u00e1d zdobil v%u00fdlohu kiosku historick%u00fdmi fotografiemi N%u00e1choda. Pobl%u00ed%u017e vyv%u011bral pramen miner%u00e1ln%u00ed vody. Ten byl podchycen v letech 1932 a%u017e 1933 a st%u00e1%u010den v sanatoriu dr. Str%u00e1n%u00edka (dne%u0161n%u00ed Hron). Rozborem bylo zji%u0161t%u011bno, %u017ee se jedn%u00e1 o kvalitn%u00ed zemito-sulfaticko-salinickou kyselku, kter%u00e1 dostala pojmenov%u00e1n%u00ed N%u00e1chodka (n%u011bkdy t%u00e9%u017e Str%u00e1n%u00edkova N%u00e1chodka). V sanatoriu se pou%u017e%u00edvala ke k%u00far%u00e1m do roku 1937. Voda byla bohat%u00e1 na sod%u00edk, ho%u0159%u010d%u00edk, v%u00e1pn%u00edk, %u017eelezo a mnoho dal%u0161%u00edch miner%u00e1ln%u00edch l%u00e1tek. Dal%u0161%u00ed v%u00fdv%u011bry byly navrt%u00e1ny v z%u00e1kladech n%u011bkdej%u0161%u00edho bavln%u00e1%u0159sk%u00e9ho podniku u n%u00e1chodsk%u00e9ho n%u00e1dra%u017e%u00ed. J%u00edm%u00e1n%u00ed pramene N%u00e1chodky v t%u00e9to lokalit%u011b bylo obnoveno a%u017e na p%u0159elomu 70. a 80. let minul%u00e9ho stolet%u00ed. V r%u00e1mci akce %u201eZ%u201c bylo zah%u00e1jeno budov%u00e1n%u00ed pramen%u00edku. Architektonick%u00e9 %u0159e%u0161en%u00ed bylo velmi zaj%u00edmav%u00e9. Stavba byla oblo%u017eePo%u017e%u00e1r hausb%u00f3tu v Pekle%u0161ikovnost zasahuj%u00edc%u00edch lesn%u00edch d%u011bln%u00edk%u016f k tomuto sc%u00e9n%u00e1%u0159i na%u0161t%u011bst%u00ed nedo%u0161lo. Osudn%u00fdm se hausb%u00f3tu stala mraziv%u00e1 noc na19. 2. 2025, kdy v jednu hodinu r%u00e1no chytly saze v kom%u00edn%u011b. P%u0159ivolan%u00ed hasi%u010di po%u017e%u00e1r uhasili has%u00edc%u00edmi p%u0159%u00edstroji a panu Rudolfovi zak%u00e1zali topit. Proto%u017ee v%u0161ak venkovn%u00ed teplota klesla k minus 11 stup%u0148%u016fm Celsia, pan Rudolf zatopil znovu. Kolem %u0161est%u00e9 hodiny r%u00e1no byli hasi%u010di v Pekle op%u011bt, p%u0159i%u010dem%u017e tentokr%u00e1t lehla popelem cel%u00e1 chatka. Z%u00e1sahu, kter%u00fd trval asi t%u0159i hodiny, se %u00fa%u010dastnilo n%u011bkolik hasi%u010dsk%u00fdch jednotek. Hasi%u010di se pot%u00fdkali s n%u00edzkou teplotou a zledovat%u011bl%u00fdm ter%u00e9nem, na kter%u00e9m jeden hasi%u010d uklouzl a utrp%u011bl lehk%u00fd ot%u0159es mozku. Ze sp%u00e1leni%u0161t%u011b vynesli i n%u011bkolik propanbutanov%u00fdch lahv%u00ed, na%u0161t%u011bst%u00ed asi pr%u00e1zdn%u00fdch. Obyvateli chatky a jeho psu se na%u0161t%u011bst%u00ed nic nestalo. Hasi%u010di mu zajistili n%u00e1hradn%u00ed ubytov%u00e1n%u00ed v azylov%u00e9m dom%u011b. Za konzultaci k d%u011bjin%u00e1m hausb%u00f3tu d%u011bkuji panu Jaroslavu Plickovi.Irena Recinov%u00e1, kronik%u00e1%u0159ka Lip%u00ed u N%u00e1chodana dla%u017edicemi, vchody osazeny kovov%u00fdmi m%u0159%u00ed%u017eemi. Uvnit%u0159 se nach%u00e1zely dva prostory se %u017elaby, do nich%u017e voda tekla n%u011bkolika v%u00fdpust%u011bmi. V n%u00e1chodsk%u00e9m zpravodaji se p%u00ed%u0161e, %u017ee zl%u00ed jazykov%u00e9 tvrdili, %u017ee se tu nest%u00e1%u010d%u00ed pramenit%u00e1 voda, n%u00fdbr%u017e n%u00e1chodsk%u00e1 dvan%u00e1ctka z nedalek%u00e9ho pivovaru. Pramen%u00edk byl uveden do provozu v roce 1981 a odb%u011br vody byl mo%u017en%u00fd pouze v letn%u00edch m%u011bs%u00edc%u00edch. Jeho spr%u00e1vu m%u011bl na starost m%u011bstsk%u00fd n%u00e1rodn%u00ed v%u00fdbor a odeb%u00edr%u00e1n%u00ed vody v neomezen%u00e9m mno%u017estv%u00ed bylo mo%u017en%u00e9 za ro%u010dn%u00ed poplatek deset korun. Z%u00e1jem o vodu byl mezi obyvateli zna%u010dn%u00fd. Jenom%u017ee postupem doby se za%u010dalo hovo%u0159it o ne%u017e%u00e1douc%u00edch %u00fa%u010dinc%u00edch a z t%u011bchto d%u016fvod%u016f byl pramen%u00edk v roce 2000 uzav%u0159en. V b%u0159eznu 2001 o n%u011bj projevil z%u00e1jem n%u00e1chodsk%u00fd pivovar, kter%u00fd po%u017e%u00e1dal o p%u0159evod stavby i pozemku. Pivovar cht%u011bl p%u0159%u00edst%u0159e%u0161ek na vlastn%u00ed n%u00e1klady zlikvidovat a vrt zakonzervovat pro dal%u0161%u00ed p%u0159%u00edpadn%u00e9 vyu%u017eit%u00ed. Stavba pramen%u00edku byla n%u00e1sledn%u011b zlikvidov%u00e1na a po stavb%u011b z%u016fstala jen op%u011brn%u00e1 ze%u010f a vzpom%u00ednky t%u011bch, kte%u0159%u00ed si sem chod%u00edvali pro vodu. Richard %u0160vanda, region%u00e1ln%u00ed historikPamatujete si n%u00e1chodsk%u00fd pramen%u00edk?